Mateřská dovolená
-
včetně úprav platných od 1. 1. 2009
1. Co je to mateřská dovolená a kdy se na ni nastupuje?
Mateřská dovolená souvisí s porodem a péčí o narozené dítě a trvá 28 týdnů. Narodily-li se dvě a více dětí, trvá 37 týdnů.
Mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena 6 – 8 týdnů před termínem porodu. Nastane-li porod dříve, než určil lékař a žena (zaměstnankyně) tak vyčerpá méně než 6 týdnů mat. dovolené, náleží jí mat. dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů. Ale, vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mat. dovolená ode dne porodu pouze do uplynutí 22 týdnů (v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů).
Zaměstnankyni, jíž se narodilo mrtvé dítě, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřská dovolená nesmí být v souvislosti s porodem kratší než 14 týdnů. V žádném případě nemůže končit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
2. Kdo rozhoduje o datu nástupu na mateřskou dovolenou?
O datu nástupu na mat. dovolenou rozhoduje gynekolog podle stanoveného termínu porodu. Toto datum musí spadat do období 6 až 8 týdnů.
Formulář o nástupu na mat. dovolenou dostane žena od svého gynekologa.
3. Jakou finanční částku budu během mateřské dovolené pobírat?
Jedná se o dávku z nemocenského pojištění, tzv. peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM).
Ta se vypočítává jako 70 % z denního vyměřovacího základu.
Denní vyměřovací základ se upravuje takto:
- částka do 786,- se počítá v plné výši, tedy 100%
- z částky od 787,- do 1178,- se počítá 60%
- z částky od 1179,- do 2356,- se počítá 30%
- k částce nad 2356,- se nepřihlíží
Denní vyměřovací základ se zjišťuje tak, že se vyměřovací základ za rozhodné období (většinou předchozích 12 měsíců) dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nezapočítávají se kalendářní dny nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží mzda, dočasná pracovní neschopnost v níž náleží náhrada mzdy, nemocenské, PPM nebo ošetřovné.
Maximální výše PPM je 28 890,- / měsíc (30 dnů).
Vznikne-li zaměstnankyni, v době trvání pracovního poměru, nárok na další PPM (do 4 let od první PPM), použije se pro výpočet další PPM denní vyměřovací základ rozhodný pro první PPM.
4. Peněžitou pomoc v mateřství dostanu vždy, nebo jsou výjimky?
Aby žena měla nárok na PPM, musí splňovat následující podmínky:
- Je-li zaměstnankyní, musí se před porodem alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech účastnit na nemocenském pojištění (včetně trvání ochranné lhůty a pobírání nemocenského až do začátku šestého týdne před stanoveným dnem porodu). Byla-li jí PPM v zaměstnání přiznána, nesmí v tomto zaměstnání již vykonávat práci.
- Je-li OSVČ, musí se alespoň 180 kalendářních dnů v období jednoho roku před porodem účastnit na nemocenském pojištění (zaplatit pojistné). Během PPM nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Pokud žena nesplňuje oněch 270 dnů placení nemocenského pojištění, ale nemocenské pojištění si platila kratší dobu, má nárok na nemocenskou dávku 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu.
Nově má nárok na PPM i otec dítěte, a to od 7. týdne po narození dítěte. Otec může o PPM žádat na základě písemné dohody s matkou, ve které se ona sama vzdává nároku na pobírání PPM.
V péči o dítě - i v pobírání PPM se mohou rodiče dítěte střídat (od 7. týdne po narození dítěte).
Od ledna 2008 nemají nárok na PPM ženy, které byly před nástupem na MD vedené v evidenci Úřadu práce. Ihned po porodu dostanou Rodičovský příspěvek - pomalou čtyřletou variantu, tzn. 7600,- do 21 měsíců věku dítěte a poté 3800,- do jeho 4 let.
5. Kdo mateřskou vyplácí? Kde se o ni žádá?
Od 1. 1. 2009 vyplácí nemocenské dávky, tedy i PPM, pouze Okresní správa sociálního zabezpečení (u zaměstnanců dříve vyplácel zaměstnavatel). Dávku vyplácí do 1 měsíce po dni doručení žádosti na OSSZ.
Žena OSVČ ji hlásí na příslušné Městské/Okresní správě sociálního zabezpečení, která ji vyplácí dávku dle dosavadní výše pojistného, které si žena platila. Pokud je tato peněžitá pomoc v mateřství nižší než životní minimum, část do životního minima ji dorovnává Odbor státní sociální podpory při Úřadu práce v místě trvalého bydliště. Musí kontaktovat oba úřady, nejdříve Městskou správu soc. zabezpečení, kde ji vystaví potvrzení pro Odbor státní sociální podpory. Pokud si žena neplatila nemocenské pojištění, bude od porodu pobírat přímo rodičovský příspěvek, a to v pomalé čtyřleté variantě.
Pro zaměstnankyně, kterým skončil pracovní poměr v době těhotenství (nezáleží na tom, zda byl na dobu určitou, neurčitou nebo skončil ve zkušební době), platí šestiměsíční ochranná lhůta - mají nárok na nemocenské i PPM.
6. Po mateřské dovolené následuje "dovolená" rodičovská. Je nutné o rodičovský příspěvek požádat, nebo je vyplácen automaticky? Kde se žádá?
O rodičovský příspěvek (RP) si musíte požádat, nejlépe před koncem Mateřské dovolené.
Žádost se podává na Úřad práce – Odbor státní sociální podpory, pod který podle trvalého bydliště spadáte.
V rámci jedné rodiny nelze pobírat současně PPM a RP. Přechodný měsíc (měsíc, ve kterém končí PPM a začíná RP) zákon upravuje tak, že nárok na dávku RP vzniká pouze tehdy, je-li RP (nebo jeho poměrná část v daném měsíci) vyšší než PPM.
7. Když pobírám rodičovskou a čekám další dítě, mám nárok opět na mateřskou, nebo rovnou po porodu mně začnou vyplácet rodičovský příspěvek na nově narozené dítě?
Až Vám lékař vyplní formulář o zahájení mateřské dovolené, odnesete jej opět na OSSZ.
Nárok na PPM poté musíte nahlásit i na příslušném Úřadu práce. Na jeho základě Vám úřad pozastaví výplatu Rodičovského příspěvku – o jeho obnovení požádáte opět před ukončením PPM.
Nárok na PPM nemá ten, kdo jej neměl již při prvním dítěti (popsáno výše).
8. Jak je to s mateřskou u studentek? Platí PPM škola, nebo nastupuji rovnou na rodičovskou dovolenou?
Nový zákon platný od ledna 2009 přinesl v tomto změnu - studentka se již nebere jako osoba nemocensky pojištěná ani pro nárok na PPM.
Ode dne porodu má nárok na Rodičovský příspěvek v 4leté variantě.
9. Kdy si mohu vybrat zbývající dovolenou a má nějaký vliv na Rodičovský příspěvek (RP)?
Zbývající dovolenou si můžete vybrat před nebo po skončení mateřské dovolené. Obvykle na ni hned navazuje. V tomto případě je dokonce zaměstnavatel povinen žádosti o čerpání dovolené po skončení PPM vyhovět.
Na výši Rodičovského příspěvku nemá výběr (ani proplacení dovolené) žádný vliv. Sice příjem musíte uvést a nechat potvrdit zaměstnavatelem, ale při RD je neomezený přivýdělek, tzn., že částka je jen informativní (pro vypočtení celkového příjmu rodiny).
10. Mám v souvislosti s porodem a péčí o dítě nárok ještě na nějaké další sociální dávky?
Po porodu si na příslušném sociálním úřadu můžete zažádat ještě o Porodné - což je jednorázová dávka - a o její čerpání lze zažádat do 1 roku od porodu. Později nárok zaniká. Pro vyplacení porodného není důležité, zda žena před porodem pracovala, či ne ani kolik vydělávala. Každá matka dostane porodné ve stejné výši. Tento příspěvek má ženě pokrýt náklady související s narozením dítěte. Dostane jej i matka, která se rozhodne dát dítě k adopci, i žena, jejíž dítě při porodu zemřelo. Pokud při porodu zemře žena, má nárok na příspěvek otec dítěte.
Od ledna 2008 je vypláceno 13 000,- Kč za každé narozené dítě. Při narození více dětí najednou, se částka násobí počtem dětí, které přišly na svět.
Žádosti přijímají a porodné vyplácejí kontaktní místa Státní sociální podpory na Úřadech práce.
Zároveň si můžete zažádat o vyplácení Přídavku na dítě. Nárok má každé nezaopatřené dítě do 26 let, žijící v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek výše životního minima rodiny. Pro výpočet dávky se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte (platné od ledna 2008):
- Dítě do 6 let: 500,- Kč/měsíc
- Dítě ve věku 6 – 15 let: 610,- Kč/měsíc
- Dítě ve věku 15 – 26 let: 700,- Kč/měsíc
Ještě existují další sociální dávky, které mohou rodiny využít podle aktuální situace a po poradě s příslušným sociálním úřadem. Jedná se o Sociální příplatek, Příspěvek na bydlení, Dávky pěstounské péče a Pohřebné.
zdroj: www.babyonline.cz